Digitální transformace české literární historie: Online průvodce Muzeem literatury

Digitalizace české literární historie

Muzeum literatury, které je součástí Památníku národního písemnictví, reaguje na aktuální  "fygitální" svět, trend,  který spojuje fyzické a digitální prostředí. „Při návštěvě kulturní instituce dnes již nevypínáme naše chytré telefony. Naopak, pokud je téma výstavy zajímavé, rádi s ním interagujeme – vyhledáváme související informace, fotíme zajímavosti, nahráváme si poznámky a sdílíme zážitky. Smartphone tak nabízí rozšířenou realitu výstavy. S aplikací Muzea literatury jdeme tomuto trendu naproti. Je navržena tak, aby vycházela vstříc současným potřebám a chování moderních návštěvníků.“ vysvětluje Lukáš Pilka, design director BlueGhostu.

Perly české literatury všem, kdykoliv a kdekoliv

Muzeum literatury se snaží svým digitálním průvodcem zaujmout dvě různé skupiny publika. První skupinu tvoří čtenáři, pedagogové a studenti, kteří se chtějí k literárním tématům dostat kdykoliv a odkudkoli – ti mohou díky aplikaci navštívit sbírky plně online, od "Máchovského intermezza" přes "Národní obrození" až po "Ženu v panteonu", bez nutnosti jet do Prahy. Druhou skupinu představují návštěvníci expozice v nově otevřeném objektu v pražské Bubenči, kde digitální průvodce slouží jako rozšiřující, interaktivní dimenze k fyzické výstavě. 

V rozhraní aplikace si uživatelé mohou prohlédnout vybrané kapitoly, artefakty, obrázky, kurátorské komentáře a audio záznamy a zároveň zkoumat českou literaturu pomocí kontextuální sítě, kterou tvoří vazby mezi autory, tématy a exponáty. V muzeu pak mohou návštěvníci přes webovou aplikaci a QR kódy získat doprovodné informace o exponátech, které se nevešly do popisků ve fyzických sálech. 

Vlastní sbírky, podobně jako na Pinterestu

„V digitálním průvodci však najdou uživatelé mnohem víc. Kromě klasického audio průvodce mohou využívat i sběratelské rozhraní, v němž si mohou vytvářet vlastní sbírku z vystavených předmětů – načtené předměty si ukládají do své kolekce podobným způsobem jako na Pinterestu. Z výstavy tak odcházejí s ‚virtuálním suvenýrem', který si mohou kdykoliv později zobrazit skrze unikátní URL adresu, která jim po odchodu z muzea přijde do emailu,“ vysvětluje Lukáš Pilka. 

Zmíněné sběratelské rozhraní může sloužit také jako vzdělávací nástroj, který umožňuje lektorům dávat svým studentům zadání typu „prohledej muzeum a ulož si X  exponátů, které…“. Do budoucna se počítá i s dalšími edukačními materiály. 

Digitální archiv expozic pro budoucnost

V tuto chvíli se v online prostředí nachází jedenáct témat a několik set exponátů, které odpovídají obsahu výstavních sálů Muzea literatury. S tím, jak se budou expozice ve fyzickém muzeu obměňovat, budou nová témata přibývat i na webu. „Aplikace tak dokáže uchovat výstavy, které již skončily a jejichž obsah by po rozebrání instalace zmizel ze světa. Předcházíme tím problému, kdy výsledky mnohaletého snažení kurátorů se dostanou na veřejnost pouze na několik málo měsíců, po nichž zmizí z  výstavních sálů a stanou se nedostupnými,“ dodává Lukáš Pilka s tím, že kromě dalších „příběhů“ z české literatury se do aplikace dostanou postupně i videa a archivní audio materiály. 

Zpětná vazba kurátorům díky měřitelnému zájmu

V neposlední řadě aplikace dodává zpětnou vazbu kurátorům, a to v podobě statistických údajů o tom, s jakými tématy a exponáty uživatelé nejčastěji interagují, jaké QR kódy otevírají, o co se zajímají a co si ukládají do svých návštěvnických sbírek. Již nyní mohou sledovat, že k nejžádanějším tématům patří 19. století v nás, Máchovské intermezzo nebo Čechy národních obrození. 

Velký krok pro Muzeum, ještě větší pro kulturní dědictví České republiky

Muzeum literatury se svým krokem k digitalizaci zařadilo k dalším muzejním institucím, které začaly své sbírkové předměty dávat k dispozici online. Podle analýzy projektu Otevřené sbírky, který mapuje stav digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, bylo na jaře letošního roku digitalizováno 14,5 % z celkového počtu sbírkových předmětů. Online přístupných je však pouze 36 % z nich.

Jak BlueGhost přistupoval k realizaci

1) Uživatelský výzkum se studenty, pedagogy a akademiky, jehož cílem bylo zjištění očekávání a potřeb konkrétních respondentů – co by v rámci webu chtěli zjistit, jaké informace či funkcionality očekávají, zkušenosti z návštěv jiných muzeí po celém světě.

2) Tvorba prototypů, UI & UX design, kódování navrženého designu. Průběžná komunikace s klientem a schvalování jednotlivých fází.

3) Příprava backendu webové aplikace včetně CMS pro jednoduchou správu jednotlivých témat, kapitol, expozic, autorů a dalšího obsahu webu. 

 4) Příprava contentu. Kooperace s klientem při plnění webové aplikace obsahem (texty, audio, fotografie a další).

5) Uživatelské testování webové aplikace a její následná optimalizace a úpravy na základě získaných dat.

6) Uživatelské testování webové aplikace v rámci zobrazení na dotykové obrazovce v Muzeu literatury.  Úpravy webové aplikace pouze pro účely zobrazení na dotykové obrazovce (odlišné prvky oproti dostupné online verzi).

7) Spuštění a předání díla klientovi do užívání.

8) Další kontunuální rozvoj.